NĚMECKÝ OVČÁK
|
JAK JSEM ZAČÍNALA
Jak jsem začínala? těžko, žádné zkušenosti, nikdy žádné psy. Začala jsem shánět literaturu.
Sehnala jsem, mám synovce, který všechno měl i psa, vlastně fenu ,dobrmana. Kouzelnou, hodnou a hlavně vycvičenou.Všechno mi půjčil i fenu, na hlídání, to když se rozhodl, že si rozšíří mezery ve vzdělání a získá nové poznatky. Ale to už i já měla fenu německého ovčáka, kterou jsem jako darovala mému manželovi k narozeninám. Měla jsem fenu, literaturu, ale nebyl cvičák. I začala jsem hledat, podle telefonního seznamu a našla.
Bylo to již tak dávno, že to snad ani není pravda. První zkušenosti mi předával synovec, kuře učilo slepici, kdyby to bylo hrabání snad by to bylo lehčí.
Jak tak šel čas, a já prostudovala NZŘ, který mě byl v té době jasný, jako když se dívám do tunelu, postupem doby, to již jsem byla členem ZKO Břevnov, mně začalo svítat, na lepší časy. Samozřejmě díky výcvikáři a instruktorům ,
zvláště jejich trpělivosti, že jsem se se svojí milovanou fenkou,dokodrcala až ke zkoušce ZM. Od té doby jsem se do kynologie zamilovala, je to část mého života. Před 15 lety jsem začala s úžasnou fenkou, je již v psím nebíčku,
a od té doby jsem již nikdy nebyla bez věrného přítele člověka.
Stále se učím a nikdy nejsem dosti moudrá, ale mám spoustu báječných kynologických přátel, kteří mají vždycky nějakou tu radu. Přesto, že léta plynou, já je mezi svými vůbec nevnímám, i když někdy tělo bolí
věrné oči mých miláčků vše hned zhojí. Pokračování příště........
|
